Současnost a historie

Škola dnes

Konzervatoř, šestiletá střední škola, poskytuje úplné střední a vyšší odborné vzdělání v oborech: Hudba, Hudebně dramatické umění, Zpěv. Studium je zakončeno absolutoriem. Žáci mohou ukončit studium také maturitou, nejdříve však po čtvrtém ročníku. Své exkluzivity nejen v českém, ale i evropském měřítku dosahuje škola odvážnou otevřeností k novým uměleckým směrům. Pod pedagogickým vedením výrazných uměleckých osobností se na pevných tradičních základech otevírá posluchačům konzervatoře obzor světa jazzu, popu, rocku, muzikálové hudby a dalších významných hudebních žánrů období 20. a 21. století.

Studium na Vyšší odborné škole je tříleté. Nabízí dva vzdělávací programy: Tvorba textu a scénáře a program Hudba zaměření Jazz. Atraktivita těchto programů je dána jejich jedinečností v nabídce českého vyššího odborného vzdělávání.

Právě umělecká osobnost Jaroslava Ježka, jehož jméno škola nese, symbolizuje to, co je pro Konzervatoř a Vyšší odbornou školu Jaroslava Ježka charakteristické. A tím je profesionalita, úcta k tradici, tvořivost a otevřenost novým uměleckým směrům.

Z historie školy

Inspirujícím základem pro vznik Konzervatoře Jaroslava Ježka (1991) a později i Vyšší odborné školy se stala ve své době jedinečná a ojedinělá česká žánrově zaměřená škola Lidová konzervatoř (1958), jejímž zakladatelem a prvním ředitelem byl český skladatel Vadim Petrov.

Lidová konzervatoř vznikla jako součást tehdejšího Městského domu osvěty v Praze a měla připravovat tzv. lidové hudebníky pro kvalifikační zkoušky, tehdy pro výkon profesionální praxe povinné. Škola poskytovala díky kvalitnímu pedagogickému sboru, který kolem sebe soustředil ředitel Vadim Petrov, velmi solidní vzdělání, a proto brzy přerostla rámec osvětového zařízení. Byla převedena do působnosti školství a ve čtyřletém studiu nabízela vzdělání v oblasti skladby, aranžování, dirigování, hry na hudební nástroje se zaměřením na jazz, zpěvu, ale i scénického a společenského tance a herectví pro tzv. divadla malých forem.

Ačkoliv v tomto období absolvování školy nenabízelo oficiální kvalifikaci, umožňující např. pedagogické působení, byl o studium díky dobré úrovni velký zájem. Studiem prošlo velké množství významných populárních osobností. Snahou školy bylo získat statut řádné konzervatoře, specializované na oblast zábavního umění. Tento záměr však narazil na odpor stranických orgánů, které velmi často považovaly tuto oblast za ideologicky „podezřelou“.

Lidová konzervatoř, později nesoucí název Lidová škola umění - kurzy pro pracující - specializované účelové studium, byla v roce 1991 transformována v konzervatoř a díky souhlasu dědiců Jaroslava Ježka nese škola v názvu jméno tohoto významného českého skladatele.

Konzervatoř a Vyšší odborná škola Jaroslava Ježka získala po mnohaletém úsilí vlastní budovu pro výuku v Praze 4, Roškotova 4/1692, která prošla náročnou rekonstrukcí a ve které má nyní škola k dispozici jak učebny, tak taneční sály a také pro mimopražské studenty Domov mládeže.